Vypěstované žíly průlomem v kardiologii
Před několika lety se nám o pěstování žilani nezdálo. Tuhle vizi nám však přiblížili američtí vědci, kteří ve svých laboratořích objevili alternativu pro cévy.
Práce nad vytvořením takové cévy trvala asi 15 let. Vytrvalost a práce ale nepřišlanazmar. Nyní má medicína další nástroj sloužící pro dobro pacientů. Vypěstované žíly s funkcí fistule, mohou být přínosné pro pacienty, kteří potřebují trvalou dialýzu, a pacientům s nemocným srdcem mohou být implantovány jako bypass. V současné době mají lékaři omezené možnosti. Koronární bypassu vzniká v důsledku použití části žíly odebrané ze stehna pacienta. Nicméně pokud jsou cévy poškozeny a nejsou vhodné pro transplantaci, doktoři jsou bezmocní.
Teď se to může změnit. Protože pěstované žily jsou odebírány mrtvým pacientům. Poté pomocí kyseliny glykolové, lékaři vytvářejí kostru žily. Na ni jsou nanášeny svalové buňky. Další je na řadě proces vytváření bílkovin, díky kterému se rozmnožují tkáně a buňky. Z takhle připravených žil musíme ještě vypláchnout látky, které by mohly škodit pacientovi. Později už můžou být použity v chirurgickémzákroku.
Cévy z laboratoře jsou zcela biokompatibilní s lidským tělem. Navíc jsou také odolnější vůči infekcí. Jedná se o průlom v medicíně, který můžeme srovnávat s objevením látky, kterou je biotechnologická krev. Teď zbývá jen počkat na výsledky testů ve kterých byly žily použity pro pacienty. Testy se mají uskutečnit do tří let.